Jízdenka na léto 2015 (pondělí 13. 7. 2015)

Tak jako před třemi lety, letos jsme se rozhodli procestovat Českou republiku vlakem během čtrnácti dní, tak, jak dovoluje jízdenka na léto, kterou nabízejí České dráhy za sympatických 990 Kč (s In-Kartou). Letos cestujeme zejména po západních Čechách, neboť tam je spousta námi neprojetých tratí. Stejně jako minule cestuji s Petrem, a reportáže z našeho putování budeme přinášet vždy jako souhrn za každý den cestování. Právě čtete o prvním z nich.

Vyrazil jsem spěšným vlakem 1871 z Náchod do Chocně, kde jsem přestoupil na R 861 Josef Václav Myslbek. Jím jsem popojel do České Třebové, kde jsem počkal na Ex 145 Odra. V tomto vlaku mi držel místo Petr (ikdyž o držení místa nemůže být řeč, vzhledem k jízdě proti směru špičky vlak moc zaplněný nebyl). Cestou jsme si řekli podstatné věci, týkající se naší cesty, ale to už se blížila Olomouc. Díky pomalé jízdě v okolí Červenky jsme nabrali mírné zpoždění, navazující Os 3505 do Krnova jsme ale stihli bez problému. Vlak však do Krnova nedojel, mezi Moravským Berounem a Bruntálem byla totiž výluka a my museli přestoupit na autobus náhradní dopravy.

814.244 v Moravském Berouně – dál odsud jel kvůli výluce autobus

V Bruntále jsme z autobusu zahlédli „brutální“ autobusový terminál, stavbu s obrovskou střechou, která vypadá jak z jiného světa. Náchodský terminál mi přijde hezčí, ale je to věc názoru. Z Bruntálu pak pokračoval vlak, oproti obvyklé trojdílné regionově na tomto úseku jela náhradní souprava ve složení 843+Btn+943. Oproti regionově určitě příjemnější svezení :).

Bruntálský autobusový terminál

V Krnově jsme přesedli do spěšný vlak do Jeseníku. Na těchto několika málo vlacích za den jezdí dvoudílné regionovy, cestující za ně ale mohou být rádi vzhledem k tomu, že podle původních plánů tyto vlaky neměly jezdit vůbec a peážní úsek přes polské Glucholazy měl být opuštěn.

Tímto vlakem (Sp 1662) jsme se svezli jen kousek – do Třemešné ve Slezku. Každý příznivce železnice ví, že odsud vede úzkorozchodná trať do Osoblahy. Rozchod kolejí je 760 mm, vlaků jezdí jen několik málo párů za den, ale rozhodně se jedná o zážitek a výlet na tuto trať doporučujeme. Souprava tvořená úzkorozchodnou lokomotivou řady 705.9 z padesátých let minulého století a vozem Btu se šine po klikaté trati mezi poli i lesy až k polským hranicím. Ve voze Btu lze kromě nově očalouněných sedaček najít též informační displeje a nechybí ani hlášení zastávek.

Úzkorozchodná souprava před odjezdem z Třemešné ve Slezsku

Úzkorozchodná náprava v Třemešné

Jízda po širé trati

Interiér vozu Btu

Po příjezdu do Osoblahy

Objíždění soupravy

Před odjezdem z Osoblahy

V Osoblaze jsme měli něco přes hodinu času, kterou jsme využili k prohlídce obce a v čase oběda též k návštěvě restaurace na náměstí. Navštívili jsme též židovský hřbitov.

Náměstí v Osoblaze

Židovský hřbitov

Cestou tam i zpátky jsem fotil všechny zastávky, takže by zde měla být jejich kompletní galerie:

Třemešná ve Slezsku

Liptaň

Dívčí Hrad

Horní Povelice

Amalín

Slezské Rudoltice

Koberno

Bohušov

Osoblaha

Z Třemešné ve Slezku jsme se vrátili do Krnova a pokračovali rychlíkem přes Opavu do Ostravy. Vystoupili jsme na zastávce Ostrava-Stodolní, prošli si známou stejnojmennou ulici a ze zastávky Elektra se tramvají přesunuli na zastávku Svinov mosty, horní zastávka. Díky výluce na tramvajové trati jsme se svezli oklikou přes Vítkovice a měli tak možnost blíže vidět tuto průmyslovou část města. Ze zastávky Svinov mosty je to jen kousek na vlakové nádraží Ostrava-Svinov, odkud nám jel vlak linky S2 zdejšího systému příměstských linek na jedno zajímavé místo, kam byly koleje přivedeny teprve nedávno.

Stodolní ulice v Ostravě

Zastávka Svinov mosty

Tím místem je letiště Leoše Janáčka Ostrava-Mošnov. Vlak nejprve jede po koridoru do Studénky, kde odbočí na trať 325, jejíž krátký úsek ze Studénky do Veřovic byl v souvislosti s napojením letiště elektrifikován. Ze Sedlnic pak odbočuje úplně nová trať k terminálu letiště. Celá trať na letiště je v jízdním řádu k nalezení pod číslem 270 (jako odbočka z koridoru).

471.081 propagující dotace na tyto vlaky po příjezdu do zastávky Mošnov, Ostrava Airport

Koridor propojující letištní a vlakový terminál

Terminál letiště Ostrava-Mošnov

Cestou tam dojelo na letiště několik málo lidí, zpátky se ale vlak slušně zaplnil – nastoupili do něj lidé z letadla, které přiletělo z řeckého Kosu. Celkově je spojení na letiště zajištěno jen párkrát denně, je ale vidět, že spoje si svoje zákazníky najít dokážou. Snad tomu bude tak i nadále, a s plánovaným vzestupem letiště i jeho okolí bude počet spojů i přepravených cestujících přibývat.

Cestou zpátky jsme vystoupili už ve Studence, kde jsme si počkali na R 824 Radegast. Dlouho jsme jím nejeli, jen do Hranic na Moravě, tam jsme přestoupili na Ex 533 Helfštýn. Tím jsme jeli o chvilku déle – do Otrokovic. Otrokovice nás ale moc nezdržely, z vlaku jsme přestoupili na trolejbus linky č. 2 a s přibývajícím šerem se blížili ke Zlínu. Vystoupili jsme na zastávce Dlouhá. Zastávka je propojena podchodem s nákupní galerií Zlaté jablko, kde se též nachází supermarket Billa, kde jsme si doplnili zásoby na další den. Přes náměstí Míru jsme došli k nádraží Zlín střed. Vzhledem k velikosti města působí nádraží maloměstským dojmem, svůj účel ale plní. Co také čekat od nádraží, které se nachází na lokálce :).

 

Zastávka Dlouhá ve Zlíně – významné zastávky jsou vybaveny digitálními panely

Podchod spojující zastávku MHD a nákupní galerii Zlaté jablko

Pěší zóna u nákupní galerie Zlaté jablko

Náměstí Míru

Železniční stanice Zlín střed

Ze Zlína jsme se vlakem vrátili do Otrokovic, tam nasedli na rychlík č. 800 do Břeclavi. V tomto jihomoravském městě bylo hodinu a půl času, a my se tedy vydali prozkoumat město. Nejprve jsme prošli přes pěší zónu k mostu přes řeku Dyji, poté si vyfotili zajímavý kostel sv. Václava na náměstí T. G. Masaryka a nakonec zašli k břeclavskému zámku, který je ještě o kousek dál. Stejnou cestou jsme se pak vrátili na nádraží.

Řeka Dyje v Břeclavi

Kostel sv. Václava

Zámek Břeclav

S blížící se půlnocí břeclavské nádraží ožívá – sjedou se zde vlaky R 406 Chopin z Vídně do Varšavy a EN 476 Metropol z Budapešti do Berlína. Přehazují si zde přímé lůžkové vozy, z vlaku vystoupí několik ospalých cestujících toužících po cigaretě a i uvnitř vlaků je celkem živo. Zrovna v pondělí tam bylo živo až moc, neboť probíhala akce policie zaměřená na uprchlíky. Policisté, kterých tady bylo opravdu hodně, všem cestujícím se kontrolovali doklady.

R 406 Chopin a policisté hledající v něm imigranty

My kontrole ušli, neboť si nás policisté pamatovali z nástupiště, a zvědavým cestujícím, kteří moc nechápali jak je toto možné, se pokusili vysvětlit, proč po nich bylo předložení dokladů požadováno. Největší povyk kvůli tomu dělal postarší Slovák, který ale cestou nadával na spoustu dalších věcí a jeho krajané ho museli krotit. Obtěžoval tím celý velkoprostorový vůz. My se nad jeho slovním „průjmem“ chvíli bavili, ale poté jsme se dali do řeči se sympatickou Rumunkou žijící a pracující v Berlíně. Zahrála si s námi karty, pobavili jsme se o trase vlaku a o zpoždění a jako železniční znalci jí o všem možném informovali. Komunikace probíhala v angličtině, se kterou jsme neměli problém, já osobně angličtinu používám celkem často v práci při komunikaci s kolegy v zahraničních pobočkách společnosti, pro kterou pracuji. Za Brnem jsme se pak uložili ke spánku, a přesto, že jsme toho moc nenaspali, dojeli jsme až do Ústí nad Labem.

EN 476 Metropol v Ústí nad Labem hl. n.

Dále jsme pokračovali do Krušných hor, o tom ale až příště.

———

Foto: Viktor Zerzán