Jízdenka na léto 2015 (úterý 14. 7. 2015)
Druhý den jsme měli v plánu procestovat Krušné hory. Z Ústí nad Labem se tedy od EN 476 Metropol přesunuli osobním vlakem do Mostu, odkud po necelé půlhodině odjížděl osobní vlak do Moldavy v Krušných horách. Souprava ve složení 810+Bdtax+810 byla poloprázdná, velký vliv na to mělo jistě počasí – bylo deštivo a nevlídno – takové počasí k výletu moc neláká. Trať je nejprve elektrifikovaná a do Louky u Litvínova vede z velké části souběžně s tramvajovou tratí (o které bude ještě řeč) podél chemických závodů. Od Louky pak již neelektrifikovaná jednokolejná trať stoupá vstříc horám přes Dubí, kde je úvrať, a Mikulov, kde jsou dva tunely s pomalou jízdou a zajímavý železniční most.
Souprava osobního vlaku do Moldavy v Krušných horách před odjezdem z Mostu
Interiér 810.150
Díky mírnému zpoždění a krátkému obratu v Moldavě byl pobyt na zdejší nepříliš vábné stanici velmi krátký, a tak jsme si stěží stihli vyfotit budovu a jelo se zpátky.
Budova stanice Moldava v Krušných horách
Cestou zpět se počasí umoudřilo, dokonce chvílemi vylézalo slunce. Vystoupili jsme v Louce u Litvínova a několik minut si počkali na osobní vlak od Teplic do Litvínova, který je konečnou stanicí trati, jen několik okamžiků jízdy z Louky.
Stanice Litvínov
Tramvajové obratiště Litvínov, citadela
Litvínov je s Mostem propojen tramvajovou tratí, po které jsme se svezli. Z celkem čtyř linek pravidelně operují dvě, jedna jezdí jen po Mostě a druhá až do Litvínova. Další dvě jsou posilové a jezdí jen jako několik účelových spojů za den. Přestupním uzlem pro cestu z Litvínova na mostecké nádraží je zastávka Zimní stadion, u které se nachází i kolejový trojúhelník pro libovolnou jízdu v celkem třech směrech.
Zastávka Zimní stadion ani po opravě nepůsobí vlídným dojmem, graffiti by zde být nemuselo
Tramvajový trojúhelník u zastávky Zimní stadion
Přístup k mosteckému nádraží od tramvajové zastávky Nádraží ČD
Most jako město nás moc neoslovil, je moc roztahaný, nevlídný a jedinou zajímavostí je tam snad jen kostel, který byl přesunut o více než 800 metrů v době hourání starého města, které uvolnilo místo těžbě a samotné město bylo vystavěno prakticky nově. Poplatné době vzniku, je tvořeno panelovými domy.
Mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie
Z Mostu jsme se osobním vlakem, který byl veden motorovou jednotkou řady 844 nazývanou též RegioShark nebo jen“žralok“, přesunuli do Karlových Varů. Odsud nás čekala projížďka po zajímavé trati do Potůčků, jejíž vrcholová stanice Pernink je druhou nejvýše položenou železniční stanicí v České republice (po Kubově Huti na Šumavě).
RegioShark 841.001 po příjezdu do Karlových Varů
Interiér 841.001
Stanice Pernink
Na to, že má trať horský charakter, je docela rychlá, místy lze sledovat modernizované úseky s pražci ve tvaru Y.
Modernizovaný úsek trati do Potůčků
Náš vlak byl tvořen lokomotivou 742.343 a dvěma vozy Bdtax. Jízda s „kocourem“ v čele byla vcelku zajímavá a se dvěma vozy lehké stavby si na stoupání hravě poradil.
742.343 po příjezdu do Potůčků
Stanice Potůčky
Potůčky jsou poslední stanice v České republice, vlaky ovšem pokračují ještě o kus dál do saského Johanngeorgenstadtu. Jízdenku za pár set metrů jízdy přes hranici si ale dráhy cení na 56 korun, takže jsme se tuto pomyslnou čáru rozhodli překročit po svých. Alespoň jsme si mohli prohlédnout obě obce, a že se bylo na co dívat. Zatímco upravená bavorská obec nabízela příjemné prostředí, cukrárny a poklidnou atmosféru, české Potůčky nelze nazvat jinak než „jedna velká vietnamská tržnice“. Pro koupěchtivé určitě zážitek, ovšem kdyby u každého druhého stánku neměli to samé….
Potůčky – jedna velká tržnice
Vrátili jsme se do Karlových Varů, kde byl jen tříminutový přestup na osobní vlak do Chebu, opět vedený RegioSharkem (a opět pod dráty). Daleko jsme se jím ale nesvezli, jen do Nového Sedla u Lokte. Odsud vede lokálka právě do Lokte, kde končí na zastávce Loket předměstí (tam ale nezajíždí všechny spoje, tak jako ten náš). Dříve trať vedla přes Horní Slavkov až do Krásného Jezu, nyní je ale opuštěná a bez vlakové dopravy. Výjimkou je nově opravený úsek Krásný Jez – Horní Slavkov-Kounice, kde jezdí několik málo výletních vlaků, zato je využívána výrobcem vagonů Legios.
Loket je pěkné město na řece Ohři, s hradem nad ní. Z železničního hlediska je zajímavý krátký tunel, před kterým je přejezd cyklostezky a byly by odsud určitě pěkné fotky, kdyby tudy zrovna projížděl vlak.
Hrad Loket a trať, která se za okamžik zanoří do tunelu
Loketský tunel
Cyklostezka v těsné blízkosti tunelu
810.425 před odjezdem z Lokte
Z Lokte nás už jen čekal návrat nikoliv do Nového Sedla ale až do Chodova, kde navazoval rychlík do Chebu, a který v Novém Sedle nestaví. Cheb byl tento den naší cílovou stancí, měli jsme zde zajištěno ubytování. Po vyřízení formalit s ubytováním jsme vyrazili do centra, které má historický ráz a je velmi pěkné. Také jsme využili jedné z restaurací, kde jsme se navečeřeli. A protože nás další den čekalo další cestování, moc jsme se nezdržovali a docela brzy se uložili ke spánku.
Kramářská ulička
Chebský hrad
Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad
Chebská pěší zóna – ulice Svobody
