Přes Horehronie do Vysokých Tater (1. díl)

Po loňském vítězství v KKR nám zbyl ještě jeden voucher, kterému však končila platnost. Aby nám nepropadl, museli jsme vymyslet, jak s ním naložit. Protože šel voucher využít i na nákup mezinárodních jízdenek, padly návrhy například na přejetí Rakouska railjetem do Bregenzu a návrat přes Bavorsko zpátky. Jako problém se ale ukázalo ubytování, které bylo buď nedostupné, nebo příliš drahé. A v dubnu, na který jsme cestu plánovali, ještě nefungovaly ani kempy.

Nakonec jsme se rozhodli jet na Slovensko do Vysokých Tater. A to ne jet jen tak tam a zpátky, ale trochu oklikou. Při nákupu jízdenky do Spišských Vlachů šlo zvolit cestu přes Žilinu, Banskou Bystricu, Červenou Skalu a Margecany. Zpáteční cesta pak vedla po hlavní trati přes Liptovský Mikuláš. Hranici jsme v obou směrech překročili na valašské trati u Střelné.

IMG_1675

Po přejetí slovenských hranic

Aby se vůbec dalo všechno, co jsme naplánovali, stihnout, vyjel jsem z Náchoda už v pátek odpoledne po práci, a dojel do Olomouce. Tam jsme s Petrem, který byl mým spolucestujícím, zašli na pivko, přespali u něj a ráno se vlakem EC 121 Hradčany vydali na cestu. Cesta do Žiliny probíhala bez problémů, jen v úseku Půchov – Žilina jsme nabrali trochu zpoždění – z důvodu stavebních prací.  Ale to nevadilo, v Žilině jsme měli dost času na přestup. Ovšem ne tolik, abychom se stihli jít podívat do města. Tam jsme byli až při zpáteční cestě, ale o tom později.

IMG_1679

Do Žiliny nás přivezla “sportovní” 380.002

V Žilině se konal přestup do vlaku Zr 1849 Šturec. Tento vlak projíždí jednou z nejzajímavějších tratí na Slovensku – mezi stanicemi Čremošné a Banská Bystrica je 22 tunelů, z nichž ten nejdelší – Čremošnianský, dlouhý 4697,15 m – je nejdelším železničním tunelem na Slovensku i v bývalém Československu. O trati pojednává též zajímavý dokument na YouTube. Z dopravního hlediska po trati jezdí pouze zrychlené vlaky, které mezi zastávkou Horná Štubňa obec a Banskou Bystricou nikde nestaví (kromě zastavení z dopravních důvodů – křižování ve stanici Harmanec jaskyňa).

IMG_1450

IMG_1456

IMG_1460

Na trati do Banské Bystrice

V Banskej Bystrici jsme měli přes hodinu času, tak jsme se šli podívat do centra. Nádraží neleží přímo u centra, tam jsme došli pěšky, zpátky jsme se z časových důvodů svezli trolejbusem. V Banské Bystrici jezdí trolejbusy od Škody s kastlí SOR, typ 30Tr – stejné, jako jezdí v Hradci Králové.

IMG_1497

Náměstí v Banské Bystrici

IMG_1488

Trolejbus Škoda 30Tr v Banské Bystrici

Na banskobystrickém nádraží už čekal přistavený vlak REX 783 Kráľova hoľa do Margecan. Vlak je pojmenován po nejvyšší hoře východní části Nízkých Tater, pod kterou vlak projíždí regionem Horehronie. Po celé trase vlaku jezdí jen několik málo vlaků denně, silnější úseky s častějším provozem jsou z Banské Bystrice do Brezna a z Nálepkova do Margecan. Frekvence provozu a obsazenost vlaku v daných úsecích byly přímo úměrné. Vlak byl nejméně zaplněn v tom nejhezčím úseku trati mezi Červenou Skalou a Hnilcem. Asi největší zajímavostí na tomto úseku je tzv. Telgártská smyčka, kdy trať udělá takový oblouk, nastoupá o několik výškových metrů a sama sebe nadjede. Součástí smyčky je docela dlouhý (1239 m) tunel a také viadukt s délkou 86m a výškou nad údolím 22 m. Po projetí smyčky projede vlak ještě několika tunely, několikrát přejede řeku Hnilec a před zastávkou Dedinky po náspu protne vodní nádrž Palcmanská Maša.

IMG_1605

Telgártský viadukt, součást Telgártské smyčky

IMG_1621

IMG_1626

Palcmanská Maša

Přes Nálepkovo a Gelnicu Kráľova hoľa dorazila až na konečnou v Margecanech. Přípoj směr Poprad jel až za hodinu, zašli jsme si tedy koupit jízdenky na úsek Spišské Vlachy – Poprad (jízdenky jsme měli jen do Spišských Vlachů), a udělali jsme si malou exkurzi po obci. Ta leží na břehu vodní nádrže Ružín. Železničně jsou Margecany zajímavé jednak železničním mostem, přes který trať od Červené Skaly překonává právě vodní nádrž Ružín, a jednak 3410 m dlouhý Bujanovský tunel na hlavní trati do Košic, nejdelší dvoukolejný tunel na síti ŽSR.

IMAG1196

Nádraží v Margecanech

Konečně přijel náš osobní vlak č. 7820, kterým jsme ale až do Popradu nedojeli. Vystoupili jsme ještě ve Spišských Tomášovcích, a abychom se po celém dni ve vlaku trochu protáhli, udělali jsme si výlet na Tomášovský výhľad. Jedná se o skalnatý výstupek nad údolí řeky Hornád s výhledem na Slovenský ráj a Vysoké Tatry. Není zde žádné zábradlí a hloubka dolů je opravdu úctyhodná, není to nic pro ty co se bojí výšek :).

11174812_10205635404358894_1858103753589921335_n

Tomášovský výhľad

Trošku nás zklamala mapa. chtěli jsme se vrátit jinou cestou než jsme přišli, ale ona jiná cesta byla oproti tomu, jak se tvářila v mapě, o poznání delší. Protože už byla tma, cesta lesem nebyla úplně pohodlná. Ale i tak jsme se ještě stihli zastavit v Tomášovcích na černého Šariše. A pak hurá na vlak, Os 7822 nás odvezl do Popradu, kde jsme měli blízko vlakového nádraží zajištěno ubytování.

11138576_10205635430279542_5122203497767020994_n

Výborný tmavý Šariš

V pokračování této reportáže se povozíme tatranskými električkami, zubačkou, pozemní lanovkou na Hrebienok, uděláme si výlet do Kežmarku a cestou domů se ještě zastavíme v Žilině a Rajci.

———

Foto: Petr Nechanický, Viktor Zerzán

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..