HISTORIE

Po roce 1850 začalo Rakousko-Uhersko předkládat návrhy na stavbu železničních tratí ve východních Čechách.  V roce 1871 byl předložen návrh na stavbu tratě z Chocně ke státní hranici v Otovicích. 14.9.1872 pak společnost StEG obdržela koncesi ke stavbě trati Choceň – Meziměstí – státní hranice ve Starostíně/státní hranice v Otovicích s 3 km dlouhou spojkou z Václavic do Starkoče. Trať měla vyhovovat nápravovému tlaku 13 tun a maximální rychlost byla stanovena na 60 km/h. K pokládce železničních pražců mělo být použito dřevěných pražců napuštěných kreosolovým dehtem a kolejivo profilu B Severní dráhy a profilu IV s metrovou hmotností kolejnic 35,23 kg a 38 kg. Stavba byla zadána vídeňské firmě Hügel&Sager. Trasa byla stavebně rozdělena na dva úseky, jeden z Chocně do Bohdašína, kde se začalo stavět 2. 5. 1873. V některých úsecích trať procházela bažinatým a kopcovitým terénem. Proto byl za Policí nad Metují postaven 289 metrů dlouhý tunel, s možností provozu dvou kolejí, ale druhá kolej zde nikdy nebyla položena. Ve druhém úseku, od Bohdašína, nejvyššího místa na trati, klesá trať přes Meziměstí a Broumov až do Otovic.

15. 2. 1875 bylo započato se stavbou spojky Václavice – Starkoč. Původním plánovaným směrem byl směr Vysokov – Starkoč, ale StEG prosadila směr Václavice – Starkoč, čímž se odvátila nutnost dvou úvratí pro nákladní vlaky směřující od Chocně do pruské Libavy.

Od 2. do 16. 7 1875 probíhaly na trati zkoušky, i když trať ještě nebyla kompletně hotová – v Meziměstí se zatím mělo jezdit po provizoriu.

25. 7. 1875 byla slavnostně otevřena trať Choceň – Broumov. Nato, že v té době nebyly výkonné stroje jako dnes, byla trať postavena za velmi krátkou dobu – pouhých 26 měsíců!  Náklady na stavbu dosáhly necelých 16 milionů zlatých. Po otevření trati zde jezdily dva páry osobních a jeden nákladní vlak. 1. 2. 1876 byla zahájena nákladní doprava na spojce z Václavic do Starkoče. Osobní vlaky zde začaly jezdit o čtyři dny později. 26. 7. 1876 byla zahájena doprava ke státní hranici v Otovicích, 15. 5. 1877 bylo Rakousko-Uhersko spojeno s Pruskem přechodem ve Starostíně.

IMG_0001

Historický snímek zachycující stanici Starkoč

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století výrazně vzrostl počet vlaků na trati. Jezdilo pět párů osobních a až šestnáct nákladních vlaků.

26. 6. 1911 začala přestavba nádražní budovy v Náchodě. Stavba zadaná firmě z Vysokého Mýta měla být hotová do tří měsíců. Svým roozsahem se na trati jedná o přestavbu ojedinělou.

28. 7. 1914 vypukla první světová válka a v platnost vstoupil válečný jízdní řád, během kterého na trati jezdil jen jeden pár vlaků. Válka skončila 28. 10. 1918, a zároveň zaniklo Rakousko-Uhersko. V novém Československu přebírají provoz na trati Československé státní dráhy.

IMG_0006

Historický snímek peronu na nádraží v Chocni

Od 15. 5 1930 jezdí v úseku Police nad Metují – Nové Město nad Metují a Náchod – Starkoč motorové vozy.

Po roce 1935, těsně před druhou světovou válkou, vzrostl počet nákladních vlaků, a to z důvodu budování obranné linie podél hranice s Německem. 30. 9. 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda, došlo kvůli zabrání našeho příhraničí Německem k rozdělení trati mezi dva státy, Protektorát Čechy a Morava a Německo. Novou konečnou se stal Maršov nad Metují.

3. 5. 1945 byl zahájen provoz na trati z Kudowy Zdroj do Náchoda. Bylo to celkem pozdě, tato trať byla v plánu již po prusko-rakouské válce. Vlaky zde však dlouho nejezdily. Po skočení války byla na krátký čas obnovena osobní doprava přes přechod ve Starostíně. Zajimavé povídání o stavbě trati do Kudowy je tady.

V roce 1952 se stalo poprvé v historii Meziměstí samostatným depem. To však pouze do roku 1955.

img_0475

img_04762

Vlaky na historických snímcích mezi Policí nad Metují a Žďárem nad Metují

15.12. 1965 byl zahájen provoz elektrických vlaků na trati Choceň – Týniště nad Orlicí – Hradec Králové. Od této doby jsou v Týništi nad Orlicí vlaky z Chocně směřovány na Hradec Králové a vlaky od Meziměstí na Letohrad.

V roce 1974 začalo v Meziměstí nahrazování parních lokomotiv dieselelektrickými. Parní provoz skončil definitivně v roce 1981.

IMG_0004

Na snímku ze 70. let 20. století projíždí parní lokomotiva Náchodem

Od října 1982 byly zkušebně na některé osobní vlaky z Meziměstí do Letohradu nasazeny motorové řady M152.0 (dnes 810) s vozy vlečnými. Jejich provoz se na trati udržel dodnes.

Od roku 1987 se přeznačovaly lokomotivy na nový systém číslování.

750346_001

Tabulka na lokomotivě 750.346

V roce 1992 byla zprovozněna přeložka úseku Václavice – Vyskokov.

23. 5. 1993 byla znovu slavnostně zahájena osobní doprava přes Starostín do Polska. Zpočátku provoz na vlacích Meziměstí – Walbrzych a Náchod – Walbrzych zajišťovaly České dráhy, poté provoz zajišťovaly polské PKP. Dnes zde opět osobní vlaky nejezdí.

Sp32-147-Jaro-2002-Meziměstí

Polská lokomotiva v čele osobního vlaku do Mieroszowa

Na trať se dostaly mezinárodní vlaky Eurocity a Intercity – po katastrofálních povodních v roce 1997, kdy u Suchdola nad Odrou vykolejil EC 104, byla jedinou sjízdnou tratí do Polska právě ta naše. Nejdéle se zde udržel R 252/253 a to až do 25. 8. 1997.

Výrazná změna přišla s jízdním řádem 2005/2006. Byl zaveden taktový jízdní řád, vlaky jezdily v pracovní dny většinou každou hodinu, o víkenedech a svátcích po dvou hodinách. V tomto jízdním řádu jsme však měli naposleny možnost svézt se rychlíkem.

IMG_1665

Vlakový průvodce z rychlíku Náchodský Primátor

Nemilou událostí v historii trati 026 bylo ukončení pravidelné osobní dopravy v úseku Broumov-Otovice zastávka. Poslední pravidelný vlak zde jel 10. 12. 2005, od té doby pouze několik zvláštních vlaků či vozidel údržby trati.

poslední-vlak

Poslední vlak v Otovicích

Od JŘ 2006/2007 byly rychlíky zrušeny a nahrazeny spěšnými vlaky Starkoč – Meziměstí. Na ně byla nasazována řada 810 s přípojným vozem 010, což není příliš pohodlné.

810565_009_hronov

Motorový vůz 810.565 v čele spěšného vlaku

Od května 2007 jsme se vozili regionovami řady 814. Postupně byly dodány 814.006, 007, 024, 025, 038. 053, 054 a 055. Provoz těchto motorových jednotek skončil s platností jízdního řádu 2006/2007 – byly poruchové a nevyhovovaĺy kapacitním požadavkům trati. Místo nich v současnosti jezdí řada 854 s vlečným vozem 053.

854005_007_velke_porici

Motorový vůz 854.005 MARTINKA přijíždí do Hronova

Zajímavostí byl krátký provoz řady 755, konkrétně lokomotiv 755.001 a 002, které vozily v červnu a červenci 2007 nákladní vlaky.

755001_001

Lokomotivy 755.001 a 755.002 v čele nákladního vlaku v Náchodě

Jízdní řád 2008/2009 přinesl mnoho změn, byl roztříštěn úsek Týniště nad Orlicí – Meziměstí na kratší úseky Týniště nad Orlicí – Náchod (-Hronov) a Nové Město nad Metují – Mezměstí, ve špičkách pak ještě posilové vlaky Náchod – Meziměstí. Byly zavedeny nové spěšné vlaky Starkoč – Broumov jezdící každé dvě hodiny. Na osobních vlacích je nasazena řada 854 s vozem Btn, řada 810 a vozem Btax, na spěšných vlacích řada 814. Regionovy také ovládly téměř všechny osobní vlaky Náchod – Starkoč. Horší zprávou je to, že většina nákladních vlaků do a z Polska byla přesměrována přes nově opravený přechod v Lichkově. Zbývající nákladní vlaky vozí řada 742, bardotky řady 751 odešly do jiných dep.

814038_001_starkoc

Regionova 814.038 přijela se spěšným vlakem do Starkoče

Od léta 2009 lokomotivy 742 doplnili “brejlovci” řady 750, nejprve dvojice 750.103+277, která byla po nedlouhé době nahrazena lokomotivami 750.013+287.

750277_002

V Náchodě zachycené lokomotivy 750.277 a 750.103… 

337275

…nahradily lokomotivy 750.287 a 750.013, vyfocené v Meziměstí

Jízdní řád 2010 se v Královéhradeckém kraji zapsal jako “rok, kdy se škrtalo”. Redukce se dotkla cca 8,5 procent spojů. Na trati 026 však k žádnému drastickému rušení vlakových spojů nedošlo, u některých vlaků však přibylo omezení že jezdí např. jen v pracovní dny. Naopak vítanou změnou bylo zavedení tří párů spěšných vlaků Náchod – Choceň, které usnadnili cestování na Moravu. Také některé osobní vlaky začaly jezdit až do Chocně či Doudleb nad Orlicí. Na trati 032 zůstaly zachovány “trutnovské” rychlíky, narozdíl od většiny “letohradských” na trati 021.

S jízdním řádem 2011/2012 nedošlo k plánovanému zrušení předpoledních rychlíků mezi Hradcem Králové a Trutnovem. Naopak spojení bylo vylepšeno zavedením několika nových párů spěšných vlaků Trutnov – Pardubice, které nabídly nové možnosti rychlého cestování z Trutnova a Náchoda. Na tom ovšem utrpěly obce, kde tyto spěšné vlaky nahrazujícící některé osobní vlaky nestavi. Dále byl prodloužen odpolední osobní vlak z Doudleb nad Orlicí do Hronova nově až do Police nad Metují, na tomto spoji nově kvůli krátkému obratu v Polici začala jezdit řada 814 – Regionova.

V srpnu 2012 jezdila po trati 032 s pražskými rychlíky mimo jiné lokomotiva 754.012 z DKV Brno, která do Trutnova přivezla na opravu motorový vůz 854.025 a po dobu jeho opravy zaskakovala za “nemocné” místní lokomotivy. Svým (v těchto místech) neobvyklým nátěrem způsobila mezi fotografy z blízkého i vzdálenějšího okolí poprask a každý se ji snažil vyfotit.

319459_10150955744131887_953268179_n

754.012 ve Rtyni v Podkrkonoší

V pátek 10. května 2013 se na trati 026, na obratu Sp 1870/1873, objevila mimořádně lokomotiva 750.714 – v této době již v osobní dopravě na této trati stroj zcela nevídaný. Spolu se třemi vozy Bdmtee tak způsobila rozruch nejen mezi příznivci železnice, ale také mezi cestujícími, kteří nevěřili tomu, že takováto “velká souprava” jede na jejich vlaku. Navíc se v krátké době jednalo o druhou zvláštnost na trati, 25. dubna projel po trati měřící vůz s lokomotivou 750.287. brezova-u-broumova___750-714-8___sp-1873___10.5.2013

750.714 s vozy Bdmtee v Březové u Broumova

Ve čtvrtek 4. 7. 2013 došlo v zastávce Dědov v traťovém úseku Police nad Metují – Teplice nad Metují k najetí drezíny SŽDC, která nedobrzdila, do rozjíždějícího se vlaku Os 5124, který směřoval z Náchoda do Meziměstí. Při nehodě se lehce zranil vlakvedoucí a jeden cestující.

1000816_539951896070694_363455257_n

Nehoda v Dědově

Od dubna 2015 byly na spojích mezi Náchodem a Doudleby nad Orlicí testovány motorové vozy Stadler RegioShuttle RS-1, které si ČD pronajaly v Německu. Od 12. května 2015 pak začal ostrý provoz celkem čtyř vozidel na vybraných spojích mezi Hronovem, Náchodem, Týništěm nad Orlicí a Doudleby nad Orlicí, dále též z Častolovic do Rychnova nad Kněžnou a Solnice, Opočna pod Orlickými horami do Dobrušky a z Hradce Králové do Chlumce nad Cidlinou.

vt-650.73--nachod--viktor-zerzan

VT 650.73 na Os 5153 v Náchodě dne 14. května 2015

Zdroje dat a fotografií: Kniha STOPY-FAKTA-SVĚDECTVÍ z historie trati Choceň – Broumov v datech a obrazech, I. a II. díl, nakladatelství BEN-technická literatura; archivy – Viktor Zerzán, Jan Valeš, Tomáš Ságner, Matěj Berka; vlastní pozorování