Přes Horehronie do Vysokých Tater (3. díl)
Po návratu do Popradu ze Štrbského Plesa zbývalo ještě dost času, a abychom ho nějak využili, rozhodli jsme se udělat si výlet do Kežmarku. Stejně jako při cestě do Tatranské Lomnice jsme nastoupili do motorového vozu řady 840 a po asi půlhodině jízdy vystoupili na novém peronu kežmarské stanice.
Stanice Kežmarok
Město samo o sobě je velmi pěkné, do centra je to z nádraží kousek. Pěší zóna nás zavedla na náměstí, odkud je to už jen kousek ke hradu. Kežmarok je též zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, konkrétně ja na seznamu dřevený kostel Nejsvětější Trojice.
Kežmarok
Poblíž hradu jsme si dali výborné jídlo v jedné z místních restaurací, a protože byl čas vrátit se zpět do Popradu, vydali jsme se na nádraží. Tam jsme přistoupili do vlaku z Plavče, kam jezdí jen účelové spoje jednou za týden – ostatní vlaky končí ve Staré Lubovni. Do Popradu jsme ale nejeli přímo, využili jsme sítového lístku a ve Studeném Potoku přestoupili na motoráček do Tatranské Lomnice a tam na električku do Starého Smokovce. Ve Smokovci byla chvíle na pořízení pár večerních záběrů. Potom jsme dojeli do Popradu.
Električka do Tatranské Lomnice čeká ve Starém Smokovci na příjezd spojů od Popradu a Štrbského plesa
Abychom viděli i něco z města, kde jsme byli dvě noci ubytováni, cestou od nádraží jsme si udělali průzkum centra. Hlavní náměstí tvoří jedna dlouhá a široká pěší zóna, na kterou se vešlo vše podstatné.
Poprad
Po návratu na ubytování jsme se uložili ke spánku a nabírali síly na další den, kdy nás čekala cesta domů. Nebyli bychom to ale my, kdyby jsme jeli rychlíkem do Žiliny,tam přestoupili na EC a pokračovali hned dál. Když už jsme tam byli, prohlédli jsme si město, a protože nás čas netlačil, nabízela se možnost zajet si do Rajce. Byla sice výluka a ze Žiliny do Bytčice jel autobus, ale bylo to alespoň trochu zpestření. Dále už jela „bageta“ řady 813, slovenská obdoba naší „regionovy“, nenízkopodlažní, zato klimatizovaná. V Rajci čekal nákladní vlak v čele s lokomotivou 770.059, po jeho nezbytném vyfocení jsme se vydali do centra. Na náměstí v místní Jednotě jsme doplnili zásoby jídla a pití a vyrazili na zpáteční cestu do Žiliny.
770.059 a 813.016 ve stanici Rajec
Náměstí v Rajci
Farské schody a náměstí A. Hlinku v Žilině
Mariánské náměstí v Žilině
Cesta za Žiliny proběhla bez problémů, společně jsme s Petrem dojeli do Olomouce, dál jsem pokračoval sám přes Českou Třebovou, Choceň a Týniště nad Orlicí do Náchoda.
———
Foto: Viktor Zerzán
